|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Absence přechodových rituálů v mezních životních situacích
NOVÁKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá absencí přechodových rituálů v kontextu mezních životních situacích člověka. Cílem této práce je popsat přechodové rituály v souvislosti se součas-nou dobou, vyzdvihnout význam rituálu, dále zmapovat sociální oblasti a případně je rituálním jednáním inspirovat. Přechodové rituály by mohly pomoci zvládnout náročné životní situace a krize s nimi spojené. Konkrétně se jedná o období dospívání, terapeu-tické komunity v léčbě drogově závislých, či v sociální práci s umírajícími a pozůsta?lými. Bakalářská práce tak může posloužit jako námět nejen pro sociální práci s těmito cílovými skupinami, ale může inspirovat i další sociální oblasti i lidské počínání v běžném každodenním životě.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Subjektivní pohled sester na problematiku důstojného umírání
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá subjektivním pohledem sester na problematiku důstojného umírání. Zda je možné v nemocnici zemřít důstojně. Co je důležité pro zajištění důstojné smrti. Které faktory ovlivňují kvalitu péče o umírající. Jaké jsou potřeby umírajících. Dále postoje sester ke vzdělávání v této problematice a na tvorbu paliativních týmů v nemocnicích. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumem s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl tvořen 9 sestrami pracujících na nemocničních odděleních.
|
|
|
Psychologicko-etické aspekty posledních věcí člověka
KÜMMELOVÁ, Magda
Práce se zabývá posledními věcmi člověka z psychologicko-etického pohledu, neopomíjí však ani náhled sociální. S tématem je zde pracováno také v souvislosti vybraných současných etických systémů, především deontologismu a utilitarismu, vzhledem k tématu práce je pojednáno také o bioetice. Z oblasti psychologie se práce podrobněji věnuje existenciální psychoterapii, respektive logoterapii rakouského psychologa Viktora E. Frankla. Je zde zahrnuta také problematika pohřbívání, možnosti posledního rozloučení, a to i v religionistickém a etnickém náhledu. Stěžejní část práce se zabývá především potřebnou psychosociální péčí o nevyléčitelně nemocné, umírající a jejich blízké v období pre finem, in finem a post finem u očekávaného úmrtí dospělých, a vlivem této péče na prožívání finálního období života umírajících a následného truchlení pozůstalých. V práci je v krátkosti zmíněno i téma paliativní a hospicové péče. Práce rovněž sleduje zhodnocení vlivu posledního rozloučení na průběh truchlení pozůstalých. Inspirací pro psaní práce byly kromě odborné literatury a dalších odborných zdrojů ve značné míře i vlastní mnohaleté pracovní zkušenosti autorky, díky kterým je práce doplněna četnými vlastními kazuistikami.
|
|
|
Přístup ke smrti a sociální práce s umírajícími a jejich rodinami
VIKTOROVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá fenomény smrti a umírání, které jsou vymezeny v první kapitole. Dále porovnává přístup ke smrti v minulosti s přístupem ke smrti v dnešní době. Popisuje podobu umírání, pohřební zvyky a rituály v minulosti a pojetí smrti v dnešní době. Poslední kapitola se věnuje sociální práci s umírajícími a jejich rodinami a slouží tak jako inspirace pro práci s touto cílovou skupinou.
|
|
|
Zvládání zátěže sestrami v péči o umírající nemocné
VODIČKOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou Zvládání zátěže sestrami v péči o umírající nemocné. Je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce obsahuje vysvětlení základních pojmů umírání a smrt. Zabývá se způsobem, jakým je poskytována obecná a specializovaná paliativní péče. Popisuje také ošetřovatelskou péči o umírajícího ve fázi pre finem, in finem a post finem. Zmíněná je fyzická, psychická a sociální zátěž, která je na sestry při výkonu jejich profese kladena. Řešení této skutečnosti nabízí některé metody zvládání zátěže, které jsou uvedené v samostatné kapitole. V neposlední řadě se teoretická část pokouší přiblížit specifika komunikace s umírajícím, s rodinou nemocného a v ošetřovatelském týmu. Empirická část práce přináší výsledky výzkumného šetření prováděného pomocí kvalitativního přístupu, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily sestry z interního oddělení nemocnice a ze zařízení hospicového typu. Získané informace byly analyzovány a pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír", kategorizovány. V souvislosti s výzkumným šetřením byl zvolen hlavní cíl, kterým je zjistit způsoby zvládání zátěže sestrami v péči o umírající nemocné. S tímto cílem souvisí i další dva stanovené cíle. Těmi jsou zjistit činitele působící na sestry při kontaktu s umírajícím nemocným a poukázat na způsoby vyrovnávání se zátěží. Během výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny výzkumné otázky, které se shodují se stanovenými cíli. Z výzkumu vyplynulo, že dotazované sestry mají s ošetřováním umírajících nemocných mnoho zkušeností. Jako nejvíce problematickou zvolily psychickou zátěž. Tuto skutečnost si uvědomují. Pro vyrovnání se s touto problematikou využívají podobné metody, kterými jsou nejčastěji aktivní relaxace a odpočinek.
|
|
| |
|
|
Péče o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.
ZIMOVÁ, Eva
V současné době umírají lidé většinou v nemocnicích, na odděleních následné péče a v domovech pro seniory. Nemocní umírají osamoceni, mimo pohodlí svého domova a v péči profesionálů, kteří jsou pro ně cizími lidmi. Umírání se stalo institucionalizovaným procesem. Umírání je především proces, jenž se skládá ze tří známých, nestejně dlouhých období, která na sebe navazují období pre finem, in finem a post finem. Jsou popsána ve druhé kapitole. Ve třetí kapitole jsou popsána stadia psychické odezvy dle Elisabeth Kübler-Rossové v obvyklém pořadí tak, jak většinou přicházejí. Čtvrtá kapitola zmiňuje potřeby umírajících a úlohu sestry v jejich uspokojování. Komunikace s rodinnými příslušníky je pro sestru zřejmě nejnáročnější činností. Komunikaci a jejím zásadám je věnována pátá kapitola.V šesté kapitole jsou popsány fáze truchlení dle Kubíčkové (2001), ale i nekomplikované a komplikované truchlení. I členové rodiny mají své potřeby, ačkoliv se pozornost zdravotníků zaměřuje více na nemocného. Podkapitola je věnována i poradenství pro pozůstalé. Na závěr kapitola osm zmiňuje zátěž sester v souvislosti s umíráním. Sestra musí zvládnout nejen péči o pacienta, nýbrž i péči sama o sebe. V poslední, deváté kapitole je popisován domov pro seniory a jeho služby.Prvním cílem bylo zjistit připravenost zdravotnického personálu ke komunikaci s rodinnými příslušníky umírajících klientů. Druhým cílem bylo zjistit oblasti, ve kterých rodinní příslušníci umírajícího klienta domova pro seniory potřebují radu. Třetím cílem bylo zjistit nabízené služby v péči o rodinné příslušníky umírajícího klienta v domově pro seniory.Výzkumné otázky:Jak všeobecné sestry zvládají komunikaci s rodinou umírajícího?Jakým tématům se všeobecné sestry v komunikaci s rodinou umírajícího vyhýbají?Jaké rady jsou všeobecné sestry schopny poskytnout pozůstalým?Jaké možnosti mají domovy pro seniory pro důstojné umírání?Jaké služby nabízejí domovy pro seniory? Pro zpracování empirické části bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření formou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek a podotázek s všeobecnými sestrami ze dvou domovů pro seniory. Jeden domov je v Jihočeském kraji, druhý v kraji Středočeském. Soubor tvořilo osm všeobecných sester. Rozhovory byly zaznamenávány písemně a následně zpracovány do jednotlivých kategorií. S ohledem na zachování anonymity nejsou uvedeny názvy zařízení. Bakalářská práce nahlíží do dvou oslovených domovů pro seniory v různých krajích. Výzkum přinesl pohled na péči o rodinné příslušníky i cenné srovnání nabízených služeb a možností těchto domovů. Komunikace s rodinou je pro všeobecné sestry v domovech pro seniory při určitých situacích nepříjemná a stresující, avšak častá a nevyhnutelná. Z výzkumu vyplývá, že nepříjemné a stresující je především oznámení zhoršeného stavu a oznámení úmrtí klienta. Všeobecné sestry by se měly více orientovat ve fázích umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové a uvědomit si, že stejnými fázemi procházejí i rodinní příslušníci. Dále bylo zjištěno, že pokud rodinným příslušníkům není pomoc a podpora nabízena, většinou o ni nežádají.Možnosti pro důstojné umírání se oba domovy snaží vytvářet dle svých možností. Je zde nabídka časově neomezených návštěv, duchovních služeb a dále také možnost posledního rozloučení se zemřelým, ta však není nabízena automaticky. Naproti tomu možnost výběru pohřební služby je nabízena vždy při oznámení úmrtí.Rozdíly mezi dvěma domovy jsou v prostředí, kde probíhá péče o mrtvé tělo, rozloučení i předávání pozůstalosti. Jeden domov má možnost pečovat o zemřelého ve speciální místnosti k tomu určené, zde také probíhá rozloučení i předávání pozůstalosti. Druhý domov tuto možnost nemá.
|
|
|
Dilemata v sociální práci při práci s umírajícími
ŠTIKOVÁ, Petra
Umírání a smrt jsou nejen vysoce osobní témata, ale nelze opominout, že jde i o témata sociální, neboť jsou jimi zasaženi vždy i další lidé a společnost. Sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách pomáhající umírajícím osobám prožít smysluplný, důstojný a bezbolestný zbytek života musí při své práci činit řadu rozhodnutí, která jsou pro ně mnohdy nelehká a nepříjemná, dokonce v některých případech nemají žádné správné řešení. Jde o dilematické situace, se kterými se tito pracovníci setkávají při své každodenní práci. Tato diplomová práce je proto zaměřena na problematiku dilemat v sociální práci s umírajícími. V teoretické části diplomové práce představuji problematiku sociální práce v kontextu umírajících. Abychom mohli pochopit určité souvislosti, je třeba o problematice umírání něco znát, proto se ve své práci okrajově věnuji i pojmům, jako je umírání, smrt a paliativní péče. Jako stěžejní část práce tvoří problematika dilemat, kde vycházím z Musilovo (2004) pojetí všedních dilemat. V teoretické části se však věnuji pouze dilematům, která nebyla výzkumem prokázána. Ostatní dilemata jsou blíže specifikována v empirické části. V empirické části jsem stanovila jeden hlavní cíl, kterým jsem se snažila zjistit, s jakými dilematy se setkávají pracovníci pracující v sociálních službách s umírajícími (hospice, dům s pečovatelskou službou, domovy pro seniory) a jakým způsobem tato dilemata řeší. K tomuto cíli jsem si stanovila dvě hlavní výzkumné otázky a šest dílčích výzkumných otázek. Ke sběru dat jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor jsem vybrala metodou prostého náhodného výběru. Výzkumný soubor musel splňovat předem stanovená kritéria. Pro zpracování dat výzkumu jsem zvolila metodu případové studie. Výzkum probíhal ve dvou fázích, kdy v první fázi byl proveden předvýzkum a poté následně proběhl vlastní výzkum. Cílem práce bylo zjistit, s jakými dilematy se setkávají pracovníci pracující v sociálních službách s umírajícími (hospice, dům s pečovatelskou službou, domovy pro seniory) a jakým způsobem tato dilemata řeší. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že se pracovníci pracující v sociálních službách s umírajícími s dilematy setkávají. Výzkumem bylo zjištěno celkem devět dilemat, přičemž některá se u jednotlivých pracovníků opakují. Dále výzkum ukázal, že pracovníci ve většině případů řeší dilemata tak, jak jim jejich nejlepší vědomí a svědomí dovoluje, nasbírané zkušenosti jsou asi nejcennějším pomocníkem při řešení dilematických situací a v neposlední řadě většina oslovených respondentů pokládá za důležitou diskuzi nad dilematy v multidisciplinárním týmu. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny a na výzkumné otázky poskytly odpovědi. Práce by mohla posloužit jako podklad pro konferenci či pro odborný článek zabývající se touto problematikou.
|
host ::
RSS.